II.10 Podpůrné systémy

II.10.1 Pedagogicko-psychologické poradny

Pedagogicko-psychologická poradna je školské účelové zařízení, které pomáhá řešit výukové a výchovné problémy dětí předškolních zařízení, žáků základních škol, středních škol a speciálních škol a školských výchovných zařízení, pomáhá při profesionální orientaci žáků a zajišťuje pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení odborné pedagogicko-psychologické služby.

Pedagogicko-psychologická poradna provádí pedagogicko-psychologická vyšetření dětí a žáků, poskytuje metodickou pomoc pedagogickým pracovníkům, výchovným poradcům a školním metodikům prevence na školách a psychologům ve školských výchovných zařízeních.

Koncepce pedagogicko-psychologických poraden vychází ze zákona ČNR č. 564/1990Sb., v platném znění a jejich činnost je vymezena zákonem č. 76/1978Sb., v platném znění a dalšími závazně platnými předpisy v resortu školství.

II.10.1.1 Charakteristika sítě

V Moravskoslezském kraji působilo v roce 2000 osm pedagogicko-psychologických poraden.

Seznam pedagogicko-psychologických poraden působících v kraji podle okresů

Bruntál - Pedagogicko-psychologická poradna , Nám. Hrdinů, Krnov

- Pedagogicko-psychologická poradna , Krnovská, Bruntál

Frýdek-Místek - Pedagogicko-psychologická poradna , Palackého, Frýdek-Místek

Karviná - Pedagogicko-psychologická poradna , Víta Nejedlého, Karviná-Ráj

Nový Jičín - Pedagogicko-psychologická poradna , Žižkova, Nový Jičín

Opava - Pedagogicko-psychologická poradna , Rybí trh, Opava

Ostrava - Pedagogicko-psychologická poradna IV, 17.listopadu, Ostrava-Poruba

- Pedagogicko-psychologická poradna II, Kpt.Vajdy, Ostrava-Zábřeh

Tabulka znázorňuje porovnání mezi počtem potencionálních klientů PPP (všech dětí a žáků škol) v kraji se skutečným počtem klientů. Poradny celkem vykazují 31 722 klientů za rok 2000. Ve srovnání s počtem potencionálních klientů tvoří klienti pedagogicko-psychologických poraden v kraji 12,9%.

Tab.100 Pedagogicko-psychologické poradny - počet klientů

Okres

Potencionální počet klientů

Skutečnost

%

Bruntál

21 131

10543

49,9*

Z toho: Mateřské školy

3 423

321

9,4

Základní školy

12 408

9 775

78,8

Střední školy

5 300

447

8,4

Frýdek-Místek

41 597

2981

7,1

Z toho: Mateřské školy

6 840

282

4,1

Základní školy

26 640

2 261

8,5

Střední školy

8 117

438

5,4

Karviná

55 416

7349

13,3

Z toho: Mateřské školy

7 523

269

3,6

Základní školy

33 286

7 031

21,1

Střední školy

14 607

49

0,3

Nový Jičín

30 986

1996

6,4

Z toho: Mateřské školy

4 861

528

10,9

Základní školy

19 415

1 434

7,4

Střední školy

6 710

34

0,5

Opava

34 521

2488

7,2

Z toho: Mateřské školy

5 783

475

8,2

Základní školy

21 399

1 935

9

Střední školy

7 339

78

1

Ostrava

62 526

6365

10,1

Z toho: Mateřské školy

8 664

484

5,6

Základní školy

35 442

5 487

15,5

Střední školy

18 420

394

2,1

Moravskoslezský kraj

246 177

31 722

12,9

Z toho: Mateřské školy

37 094

2 359

6,4

Základní školy

148 590

27 923

18,8

Střední školy

60 493

1 440

2,4

Poznámky: * Uvedené číslo je zkreslené z důvodu nepřesného vykazování v PPP okresu Bruntál.

Statistické údaje o počtech potencionálních klientů v kraji převzaty ze Statistické ročenky školství 1999/2000. (Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2000)

Následující tabulka znázorňuje počet přepočtených odborných pracovníků pedagogicko-psychologických poraden v kraji v roce 2000. Celkem v poradnách pracovalo 94,4 odborných pracovníků. Z tohoto počtu pak 6 přepočtených pracovníků vykonávalo funkci okresní metodik preventivních aktivit.

Tab.101 Pedagogicko-psychologické poradny - počet odborných pracovníků

Okres

Psychologové

Pedagogové

Spec. pedagogové

Sociální pracovnice

Bruntál

4,8

0

5

1

Frýdek-Místek

7

0

5,3

3,9

Karviná

7,8

1

7

0

Nový Jičín

4,6

0

6

1

Opava

7,1

0

4,9

2

Ostrava

12,3

0,2

7

6,5

Celkem

43,6

1,2

35,2

14,4


Tab.102 Pedagogicko-psychologické poradny - druhy a počty výkonů

Okres

Individuální činnosti
s klienty

Skupinové činnosti
s klienty

Služby pedagogům

Ostatní odborné činnosti

Bruntál

1 347

9 358

1 103

847

Frýdek-Místek

4 268

244

859

2 820

Karviná

7 549

407

892

5 462

Nový Jičín

5 571

56

209

984

Opava

2 617

52

236

572

Ostrava

9 593

362

499

1363

Celkem

30 945

10 479

3 798

12 048

Pozn.: Uvedená čísla odpovídají statistickým výkazům za rok 2000. Čísla mohou být zkreslená, protože chybí jednotná metodika pro vykazování.


Počet odborných výkonů a jejich zaměření svědčí o dobré úrovni péče o klienty v pedagogicko-psychologic­kých poradnách kraje.

Pochvalně se o kvalitě odborné úrovně pedagogicko-psychologických poraden vyjadřují pracovníci České školní inspekce.

II.10.1.2 Hodnocení Českou školní inspekcí

Podstatná pozitiva

Podstatná negativa

II.10.2 Prevence sociálně patologických jevů

II.10.2.1 Realizace Minimálních preventivních programů

Minimální preventivní program (dále jen MPP) je základní nástroj prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních. Tento program je metodicky upraven MŠMT v pokynech MŠMT č.j. 14514/2000-51, dále pak v programu "Škola bez drog" a v neposlední řadě ve "Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001-2004". Realizace MPP je k 1. 1. 2001 závazná a podléhá kontrole České školní inspekce.

Realizace MPP se skládá hlavně z plnění těchto úkolů:

Na všech typech škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji je realizován MPP, který připravuje a koordinuje školní metodik prevence (dále jen ŠMP). Ten také vytváří podmínky pro realizaci MPP. Odpovědnost za plnění MPP nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých MPP škol a školských zařízení na úrovni okresu je okresní metodik preventivních aktivit (dále jen OMPA), který je zaměstnán v pedagogicko-psychologické poradně v daném okrese.

Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu

Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu se provádí na všech školách a školských zařízeních. V mateřských školách byla koncepce zaměřena na podporu a zlepšování podmínek pro pobyt dětí s důrazem na vlastní zdraví, upevňování návyků zdravého životního stylu a zdravé výživy. Konkrétní formy zapracování témat prevence spočívají v rozšíření osnov jednotlivých předmětů (viz následující tabulka) a v realizaci besed s odborníky, diskusí a exkurzí.

Tab.103

škola

předmět

témata

Předškolní výchova


posílení vazby dítěte na rodinu,
zkvalitnění vztahů mezi vrstevníky, podpora kvalitních zájmů a zálib dětí, posílení citových vazeb a všímavosti nebezpečí kolem sebe

Základní školství

prvouka, přírodověda, vlastivěda

rodina, mezilidské vztahy,
lidský organismus, ochrana zdraví, zvyšování zdravého sebevědomí

rodinná výchova, občanská výchova, přírodopis, chemie

morálka, právo, konflikty,
drogy - jejich účinky na lidský organismus
a sociální problémy, šikana

Střední školství

základy společenských věd, občanská nauka, biologie, chemie

komunikace, právo, právní - sociální - ekonomické následky užívání návykových látek, sebepoznání, šikana, zdravý životní styl

Kvalita zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu záleží na úrovni vzdělání a profesionálním výkonu vyučujícího v hodině, případně na správné volbě lektorů.

Aktivní sociální učení

Další formou specifické prevence prováděné na školách a ve školských zařízeních je zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže prostřednictvím řízených skupinových diskusí, sociálně psychologických výcviků, skupinových výcviků apod.

Mezi programy, které byly v kraji využívány celoplošně patří:

Mezi další programy, které byly využívány regionálně (v jednotlivých okresech) patří např. program "Začít spolu", "Kouření a já", "Dokážu to", "Volba", "Být sám sebou", "Barvy života", "Školní (žákovský) parlament", "S tebou o tobě".

Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám

Většina těchto programů je zaměřena na děti s diagnózou vývojová porucha učení, se zdravotním postižením a na děti ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a na problematické třídní kolektivy.

Mezi tyto nejčastější projekty a programy patří:

Formy spolupráce s rodiči

Tab.104

Předškolní zařízení

- příprava besídek, karnevalů, sportovních akcí

- přednášky a besedy

- informace pro rodiče na nástěnkách, letáky

- doprovody rodičů na výletech, exkurzích

- kroužky pro rodiče a děti

Základní školství

- účast v "Radě školy" a v "Radě rodičů"

- účast na třídních schůzkách

- účast na besedách a přednáškách

- doprovody rodičů na výletech, exkurzích

Střední školství

- účast na třídních schůzkách

- účast v "Radě školy"

- účast na besedách a přednáškách
- informace pro rodiče, letáky

Školy nabízejí rodičům informace, které vydávají ve školních časopisech, letácích a na nástěnkách, organizují besedy a přednášky s odborníky (např. s pracovníky PPP, PČR, psychology, lékaři), nabízejí individuální konzultace. Na některých školách byly uspořádány sportovní a kulturní akce pro rodiče a děti, např. "Dny zdraví pro rodiče s dětmi".

Zkušenosti pedagogů v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v oblasti spolupráce s rodiči se shodují v tom, že nejčastěji a nejaktivněji spolupracují rodiče s mateřskými školami. Nedaří se však navázat aktivní spolupráci s rodiči dětí navštěvujících zvláštní školy a střední odborná učiliště.

Volnočasové aktivity

Převážná část škol a školských zařízení v kraji organizuje pro své žáky i volnočasové aktivity, a to většinou formou práce ve školních družinách, klubech, oddílech, kroužcích. Tyto aktivity probíhají pod vedením převážně pedagogických pracovníků školy, výjimečně pomáhají rodiče. Nejčastěji se vyskytují kroužky sportovní, výtvarné, jazykové a přírodovědné. Na školách ve městech je procento zapojení žáků do školních volnočasových aktivit v porovnání se školami na vesnicích podstatně nižší. Na vesnici je školní kroužek většinou jedinou možnou odpolední aktivitou, zatímco děti ve městech navštěvují i jiná zařízení nabízející volnočasové aktivity (SVČ, Pionýr, Skaut, Sportovní oddíl aj.). Tuto nabídku ZŠ a SŠ doplňují DDM (v kraji 35), které organizují volnočasové aktivity pro děti a mládež nejen v odpoledních hodinách, ale i během víkendu a o prázdninách.

Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů

Vzdělávání bylo určeno pro pedagogické pracovníky pracující na školách a ve školských zařízeních. Velký důraz byl kladen zejména na vzdělávání školních metodiků prevence a výchovných poradců. Cílem bylo předat informace o všech formách sociálně patologického chování u dětí a mládeže.

Formy vzdělávání

- přednášky, besedy a semináře

- krátkodobé a dlouhodobé výcvikové programy

- konzultace s odborníky

- exkurze

- přednášky, besedy a semináře

- exkurze

Porady

Pedagogické porady

Pedagogické porady na jednotlivých školách a školských zařízeních vytvořily prostor pro informování pedagogických pracovníků o vhodných a nejnovějších formách prevence a o situaci na škole nebo školském zařízení z hlediska rizik vzniku a projevů sociálně patologických jevů. Podávání informací poskytuje ŠMP.

Porady ŠMP

ŠMP se na pravidelných poradách s OMPA proškolili v oblasti sociálně patologických jevů. Byli informováni o aktuálních tématech v prevenci, popř. jim byly doporučeny nové postupy při řešení problémů v sociálně patologických jevech. Porady proběhly několikrát ročně (většinou 3 - 5x) a byly tématicky zaměřeny.

Přednášky, besedy a semináře

Z organizačního hlediska byly tyto vzdělávací akce organizovány v průběhu roku v několika bězích, tématicky zaměřených na všechny oblasti problematiky prevence sociálně patologických jevů (např. drogová problematika, šikana, záškoláctví, extremismus).

Vzdělávání zajistily následující instituce:

Krátkodobé a dlouhodobé výcvikové programy

Výcvikový program je jednou z dalších forem vzdělávání pedagogických pracovníků a především ŠMP. V Moravskoslezském kraji tyto aktivity zajistila zejména Ostravská univerzita ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, která má tento program akreditován MŠMT, a absolventi získali po ukončení výcviku osvědčení.

Konzultace s odborníky, exkurze

Pedagogičtí pracovníci se zúčastnili konzultací s odborníky. Konzultace proběhly přímo ve škole a školském zařízení. Pokud proběhly na odborných pracovištích, pak byly spojeny s následnými exkurzemi. V roce 2000 se vzdělávacích aktivit v Moravskoslezském kraji zúčastnilo 4 050 pedagogických pracovníků.

Návrh na zefektivnění prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji na další období

II.10.2.2 Hodnocení Českou školní inspekcí

Pilotáž prevence sociálně patologických jevů

V květnu 2001 byla ve dvou náhodně vybraných základních školách Moravskoslezského kraje provedena pilotáž, kdy určení inspektoři zjišťovali a hodnotili prevenci sociálně patologických jevů a realizaci příslušných metodických pokynů. V obou sledovaných školách je Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č.j. 14 514/2000-51 a Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č.j. 28 275/2000-22 k dispozici. Ředitelé pokyny rámcově znají. V jedné škole byli s obsahem pokynů pedagogové prokazatelně seznámeni na provozní poradě, následně s určitými pasážemi i správní zaměstnanci. V další škole s pokyny zaměstnanci seznámeni nebyli.

Minimální preventivní programy jsou pedagogickým pracovníkům obou škol známy. Ty jsou spíše zaměřeny k prevenci zneužívání návykových látek, uvádějí především výčet akcí školy a zájmových útvarů pro žáky a jsou diferencované vzhledem k věku dětí. Školy do doby provedení pilotáží nedostatečně reagovaly na požadavky uvedené v metodických pokynech a neměly vypracovány aktualizované systematické Minimální preventivní programy.

V jedné sledované škole byl ustaven 3koln9 metodik prevence s písemně určenou náplní práce, který spolupracuje s výchovným poradcem a s ostatními pedagogy. Ten je cíleně vysílán na odpovídající vzdělávání. V další škole nebyl metodik určen, zde se o problematiku zajímá výchovný poradce pro 1. stupeň. Vzdělávání v dané oblasti je prováděno podle zájmu učitelů. Školy jsou vybaveny pouze základní odbornou literaturou, kterou využívají učitelé rodinné a občanské výchovy. Obě školy spolupracují s odpovídajícími institucemi (sociální odbor obecního úřadu, pedagogicko-psychologická poradna, Policie ČR apod.).

Školy s rodiči v oblasti prevence nespolupracují a neprovádějí v dané oblasti osvětovou činnost, jedna škola na třídních schůzkách rodičům rozdala letáky s adresami a telefonními čísly institucí, na které se mohou v případě potřeby obrátit. Obě školy řeší s rodinami až následky negativních projevů, důsledně je řešena neomluvená absence, resp. záškoláctví. Z jednání s rodiči vedou obě školy zápisy odpovídající úrovně.

Řády škol mají obvyklou úroveň, obsahují body k ochraně zdraví a zákazy nosit do školy návykové látky, kouřit, pít alkohol. V jednom řádu je zapracován návrh postupu pro jednání při násilných konfliktech. Řády neobsahují sankce za porušení zákazů.

Společné prostory škol jsou čisté, estetické a podnětné. Prostředí učeben je ve třídách 1. stupně ZŠ lépe esteticky upraveno než ve třídách 2. stupně.

V jedné škole provádí výchovný poradce průzkum klimatu tříd pomocí anonymních dotazníků, výsledky vyhodnocuje a seznamuje s nimi pedagogy i rodiče žáků. V této škole vyučující sledují chování žáků a případná podezření na projevy negativních jevů řeší bezodkladně s výchovným poradcem nebo se školním metodikem prevence, resp. s vedením školy. V další škole mnozí učitelé nepřipouštějí možnost výskytu sociálně patologických jevů a v podstatě odmítají v této oblasti s výchovným poradcem spolupracovat (tato škola v knize úrazů v průběhu školního roku 2000/2001 uvádí 5 zranění způsobených fyzickým napadením spolužákem).

Závěrem: Ve školách, kde byla provedena pilotáž prevence sociálně patologických jevů, byl zjištěn odlišný postoj k dané problematice. Pracovníci škol dosud vystačili se standardními postupy při řešení problémů, které se vyskytly v průběhu školního roku; ve školách se ke dni pilotáže nevyskytly takové projevy sociálně patologických jevů, jejichž řešení by vyžadovalo speciální postupy. Minimální preventivní programy jsou v obou školách vypracovány, nebyly však novelizovány podle výše uvedených metodických pokynů. V jedné škole je metodik prevence systematicky vysílán na odpovídající vzdělávací akce, v další škole se vzdělávání v této oblasti děje na základě dobrovolnosti a zájmu pedagogů. Obě školy spolupracují s odpovídajícími institucemi. Školy nedisponují širokým knižním fondem k dané problematice, literatura je zaměřena především na prevenci zneužívání návykových látek a na správné chování. Školy neprovádějí pro rodičovskou veřejnost osvětovou činnost k dané problematice.

V době pilotáže byla problematika sociálně patologických jevů řešena spíše nesystematicky, případ od případu, i když problematice prevence je v každé škole věnována jiná pozornost.


II.10.3 Speciálně pedagogická centra

Speciálně pedagogické centrum (dále jen centrum) je školské účelové zařízení, které zabezpečuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům se zdravotním postižením a poskytuje jim odbornou pomoc v procesu integrace do společnosti ve spolupráci s rodinou, školami, školskými zařízeními a odborníky.

Centrum je určeno dětem a žákům smyslově, tělesně, mentálně postiženým a dětem a žákům s vadami řeči a s více vadami. Centrum zajišťuje péči dětem a žákům jednoho typu postižení, případně dětem a žákům s více vadami.

Centrum provádí vyhledávání a speciálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku dětí se zdravotním postižením, vede jejich evidenci ve spádové oblasti, zabezpečuje poradenské, terapeutické a metodické činnosti pro tyto děti a žáky, jejich rodiče a pedagogické pracovníky.

Speciálně pedagogická centra jsou zpravidla zřizována jako součásti speciálních mateřských nebo speciálních škol.

II.10.3.1 Charakteristika sítě

Na území Moravskoslezského kraje je celkem 12 speciálně pedagogických center, z toho 2 jsou součástmi speciálních škol Zlínského kraje.

Tab.105 Speciálně pedagogická centra - rozložení péče o klienty podle druhu postižení v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje


Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava

sluchově
postižení

Sv. Kop. OL

ValMez VS
Spartakovců OV

Spartakovců OV

ValMez VS

Spartakovců OV

Spartakovců OV

zrakově
postižení

Havlíčkova OP

Vajdy OV
Havlíčkova OP

Havlíčkova OP
Vajdy OV

Vajdy OV
Komenského NJ
Havlíčkova OP

Havlíčkova OP
Vajdy OV

Havlíčkova OP
Vajdy OV

tělesně
postižení

Krásnohorské OP

Krásnohorské OP

Krásnohorské OP
Einsteinova KA

Krásnohorské OP
Komenského NJ

Krásnohorské OP

Krásnohorské OP

řečové vady

Havlíčkova OP

Havlíčkova OP

Einsteinova KA
Havlíčkova OP

Havlíčkova OP

Havlíčkova OP

Havlíčkova OP

kombinované vady

Rýmařovská BR

Jeseninova OV
Naděje FM
Spartakovců OV

Einsteinova KA Spartakovců OV
Naděje FM

Komenského NJ

Jeseninova OV
Spartakovců OV

Jeseninova OV
Spartakovců OV

mentálně
postižení

Rýmařovská BR

Komenského NJ

Jeseninova OV
Odboje OP

Komenského NJ

Jeseninova OV
Odboje OP

Jeseninova OV

Vysvětlivky: Zkratky speciálně pedagogických center (SPC) podle okresů:

Ostrava Spartakovců OV - SPC při Speciální škole pro sluchově postižené, Spartakovců 1153, Ostrava-Poruba

Jeseninova OV - SPC při PoŠ, Jeseninova 4, Ostrava-Kunčičky

Vajdy OV - SPC při Speciálních školách, Kpt.Vajdy 1a, Ostrava-Zábřeh


Karviná Einsteinova KA - SPC při Speciální MŠ pro děti s vadami řeči, Einsteinova 2849, Karviná-Hranice


Frýdek-Místek Naděje FM - SPC Naděje při Speciálních školách pro děti s více vadami, Škarabelova 562, Frýdek-Místek


Opava Krásnohorské OP - SPC při Speciální mat. škole pro tělesně postižené, E. Krásnohorské 8, Opava

Havlíčkova OP - SPC při ZŠ pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči, Havlíčkova 1, Opava

Odboje, OP - SPC při ZvŠ a PoŠ, Slezského odboje 5, Opava


Nový Jičín Komenského NJ - SPC při Speciální MŠ a PoŠ pro děti a žáky s více vadami, Komenského64, Nový Jičín


Bruntál Rýmařovská BR - SPC při Speciální škole, Rýmařovská 15, Bruntál

SPC jiných okresů působících v kraji:

ValMez VS - SPC při Speciálních školách pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí

Sv.Kop. OL - SPC při Speciálních školách pro sluchově postižené, Svatý Kopeček, Olomouc


Tab.106 Speciálně pedagogická centra - počet klientů

okres

počet všech dětí

klienti SPC

%

z toho žáci škol

%

Bruntál

21 131

141

0,7

99

70

Frýdek-Místek

41 597

250

0,6

219

88

Karviná

55 416

393

0,7

321

82

Nový Jičín

30 986

418

1,3

383

92

Opava

34 521

637

1,8

522

82

Ostrava

62 526

907

1,5

868

96

Celkem

246 177

2 746

1,1

2 412

88

Pozn.: Statistické údaje o počtech potencionálních klientů v kraji převzaty ze Statistické ročenky školství 1999/2000. (Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2000)

Předchozí tabulka znázorňuje poměr mezi potencionálními klienty SPC v kraji a skutečným počtem klientů vykazovaných speciálně pedagogickými centry za školní rok 1999/2000.

Z uvedené statistiky vyplývá, že SPC zařadily do péče 1,1% všech dětí a žáků škol v kraji (potencionálních klientů). Podstatnou část klientů SPC tvoří žáci běžných a speciálních škol. Jedná se o 88 % všech klientů. Školsky nezařazených klientů SPC bylo 334.

Tab.107 Speciálně pedagogická centra - klienti podle typů škol

Okres

Typy škol

SpMŠ

SpZŠ

ZvŠ

PoŠ

SpSŠ

Celkem

Bruntál

2

0

0

36

33

15

13

0

99

Frýdek-Místek

15

101

5

27

9

39

16

7

219

Karviná

171

69

0

12

0

59

10

0

321

Nový Jičín

17

28

5

70

0

159

65

39

383

Opava

134

204

10

42

28

58

29

17

522

Ostrava

522

64

5

38

29

101

102

7

868

Celkem

861

466

25

225

99

431

235

70

2412

Legenda: MŠ - mateřská škola SpMŠ - speciální mateřská škola PoŠ - pomocná škola

ZŠ - základní škola SpZŠ - speciální základní škola SpSŠ - speciální střední škola

SŠ - střední škola ZvŠ - zvláštní škola

Celkem vykazovaly speciálně pedagogická centra v kraji 2 412 klientů - žáků škol. Z toho 1 352 vykazují jako integrované žáky v běžných typech škol a 1 060 klientů vykazují jako žáky speciálních škol. Žáci speciálních škol tvoří 38,6 % všech klientů SPC působících v kraji.

Tab.108 Speciálně pedagogická centra - počty odborných pracovníků a výkonů

Okres

Výkony

Počet odb.

pracovníků

Průměr na 1 pracovníka

výkony

klienti

Bruntál

2 057

3

685,6

33

Frýdek-Místek

1 606

5,3

303

57,1

Karviná

27 482

5,98

4 595,60

53,6

Nový Jičín

2 792

4

698

95,8

Opava

7 336

9,52

770,5

54,8

Ostrava

13 394

9,9

1 352,90

87,6

Celkem

54 667

37,7

1 450,00

64

Pozn.: Uvedená čísla odpovídají statistickým výkazům za rok 2000. Čísla mohou být zkreslená, protože chybí jednotná metodika pro vykazování.

Tabulka porovnává počty vykazovaných výkonů SPC podle jednotlivých okresů.

Počty výkonů se od sebe značně liší. Nejvyšší počty výkonů vykazují SPC pro klienty s vadami řeči. Vykazované výkony ostatních SPC jsou vyrovnané.

V roce 2000 bylo zaměstnáno ve speciálně pedagogických centrech 37, 7 odborných pracovníků.

Síť speciálně pedagogických center v působnosti Moravskoslezského kraje je úplná a dostatečně pokrývá potřebu speciální péče pro klienty všech druhů postižení.

II.10.4 Střediska služeb školám a pedagogická centra

II.10.4.1 Popis činnosti středisek

V Moravskoslezském kraji působí pod různým názvem šest organizací typu "služba škole" a dvě typu "pedagogické centrum". Zřizovatelem středisek služeb školám se v průběhu školního roku 2000/2001 stal Moravskoslezský kraj, u PC Ostrava a PC Český Těšín jím zůstává MŠMT.

Účel a předmět činnosti středisek i center je vymezen jejich zřizovací listinou.

Pro předškolní zařízení, základní školy, speciální školy, střední školy a školská výchovná zařízení zajišťují zejména tyto činnosti:

Tyto aktivity jsou vykonávány v rámci hlavní činnosti, v některých případech v činnosti doplňkové, včetně služeb pro veřejnost.

Činnosti související s DVPP zajišťované jednotlivými organizacemi jsou uvedeny v následující tabulce. Jednotlivá zařízení přitom tyto činnosti provádějí v různém rozsahu. Stejné druhy činností vykonávají též PC Ostrava a PC Český Těšín.

Tab.109

Druh činnosti

SSŠ Karviná - Fryštát

SSŠ Krnov

SŠ Frýdek Místek

SIS Nový Jičín

SŠ Ostrava

SVP Opava

Další aktivity DVPP

1) Informace o volbě povolání
(pro veřejnost - žáci, rodiče)

 

*

*

*

 

 

2) Zajištění vzděl. akcí dlouhodobějšího charakteru (např. kurzy rekvalifikační, rozšiřující)

 

 

*

 

 

*

3) Lektorské zajištění jednorázových vzdělávacích akcí

*

*

 

*

 

*

4) Organizační a lektorské zabezpečení vzdělávacích projektů
(především akce nadregionální
a celorepublikové)

 

 

 

*

 

 

Metodická činnost

1) Metodická práce s pedagogickými pracovníky jednotlivých typů škol a škol. zařízení

*

*

*

*

 

*

2) Tvorba metodických materiálů

*

 

*

*

*

*

3) Metodická práce
v přednáškových sekcích

*

 

*

*

*

*

Jiná činnost související s DVPP
a met. činnost

1) Žákovské soutěže a olympiády - organizační zajištění

*

*

*

*

 

*

2) Výstavy a přehlídky

*

*

*

*

 

*

3) Projekty, vzdělávací programy pro žáky

 

 

 

*

 

*

4) Jiné
(např. knihovnická služba, internet)

*

 

*

*

 

 

Poznámka: Rozsah akcí je vykazován za časová období, která jsou následně uvedena společně pro obě tabulky.

Vzdělávací programy se připravují na základě zájmů pro všechny typy škol (mateřské školy, základní školy, speciální školy a střední školy) .

Služby školám a pedagogická centra vycházejí při přípravě svých programů přímo z požadavků učitelů, kteří své podněty předávají prostřednictvím předmětových sekcí, které působí při střediscích. Souběžně se vzdělávacími programy probíhá i metodická činnost jednotlivých předmětových sekcí. Tyto napomáhají převážně začínajícím a neaprobovaným pedagogům.

II.10.4.2 Celková statistika akcí a jejich zaměření

Tab.110 Školení a kurzy

Typy školských zařízení Zaměření akcí

Název zařízení

SSŠ Karviná - Fryštát

SSŠ
Krnov


Frýdek-Místek

SIS
Nový Jičín


Ostrava

SVP
Opava

Kraj celkem

hod

úč.

hod

úč.

hod

úč.

hod

úč.

hod

úč.

hod

úč.

hod

úč.

38

212

161

555

435

501

366

1 160

42

19

107

283

1 149

2 730

ZŠ 1.-5.

6

102

234

453

115

389

180

391

126

110

415

586

1 076

2 031

ZŠ 1.-9.

382

916

276

475

1 010

1 834

1 222

2 493

106

311

206

487

3 202

6 516

Speciální školy

16

77

113

98

507

299

92

203

45

33

32

149

805

859

Střední školy

139

105

205

60

432

194

167

216

51

47

31

95

1 025

717

DDM

0

0

0

0

8

3

14

19

24

4

0

0

46

26

ZUŠ

44

194

10

20

46

3

6

20

0

0

0

0

106

237

Celkem

625

1 606

999

1 661

2 553

3 223

2 047

4 502

394

524

791

1 600

7 409

13 616

Pro řídící pracovníky

150

110

94

60

46

195

215

216

 0

18

73

523

654

Zdravý životní styl

4

50

37

57

32

50

369

607

10

32

18

42

470

838

Vývoj.poruchy učení

3

12

38

170

200

538

251

739

17

80

81

126

590

1 665

Jazykové vzdělávání

31

100

300

99

67

277

422

227

83

45

279

206

1 182

954

Předmět. činnost

122

517

218

751

322

849

136

1 386

90

287

141

615

1 029

4 405

Technická komunikace

160

185

20

30

245

239

163

127

16

20

139

84

743

685

Pedagogické inovace

22

191

205

170

78

203

179

803

13

34

61

210

558

1 611

Klíčové dovednosti uč.

121

329

42

219

118

208

312

343

0

0

54

244

647

1 343

Jiné

12

112

45

114

211

664

0

0

8

26

0

0

276

916

Celkem

625

1 606

999

1 670

1 319

3 223

2 047

4 448

237

524

791

1 600

6 018

13 071

Poznámka: Rozsah akcí je vykazován za časová období, která jsou následně uvedena.

Středisko služeb školám Karviná - Fryštát školní rok 2000/2001

Středisko služeb školám Krnov školní rok 2000/2001

Služba škole Frýdek-Místek školní rok 2000/2001

Středisko informatiky a služeb Nový Jičín školní rok 2000/2001 (od 1.10.2000 - do 28.2.2001 součástí PC Ostrava)

Služba škole Ostrava září 2000 - prosinec 2000

Středisko vzdělávání pedagogů Opava září 2000 - prosinec 2000

Největší účast na dalším vzdělávání měli pedagogičtí pracovníci úplných základních škol. Velký zájem byl o vzdělávání nabízející prohlubování znalostí a získávání nových informací v jednotlivých oborech.

Velký počet vzdělávacích akcí byl v minulém školním roce zaměřen na protidrogovou prevenci.

PC Ostrava a PC Český Těšín vykonávaly akce se stejným zaměřením pro téměř stejné typy škol a školských zařízení jako střediska.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků ve školním roce 2000/2001 probíhalo na několika úrovních. V Moravskoslezském kraji doplňující a dlouhodobé vzdělávání zajišťovala Ostravská univerzita, krátkodobé a střednědobé programy zajišťovaly služby školám a pedagogická centra, třetí úroveň pak instituce, které měly akreditaci MŠMT.